Pokud máme u domu zahradu, chceme, aby byla klenotem celé ulice. To mnohdy znamená zasázenà velkého poÄtu nejrůznÄ›jÅ¡Ãch kvÄ›tin. Jen málokdo si vÅ¡ak uvÄ›domuje, že zdaleka ne vÅ¡echny z nich jsou k tomuto úÄelu vhodné. Proto je potÅ™eba vÄ›dÄ›t, které bychom mÄ›li zasázet a které nikoliv. K tomu je vÅ¡ak nutné znát hned nÄ›kolik základnÃch vÄ›cÃ.
Â
Â
V prvnà řadÄ› je to typ půdy. NÄ›které totiž majà radÄ›ji suchou, pÃsÄitou půdu, jiné zase chtÄ›jà výživnou Äernozem. To je také důvod, proÄ bychom mÄ›li znát půdnà typ na své zahradÄ›, a podle toho vybÃrat. Tak se vyhneme tomu, že nám rostlinky zaÄnou po krátkém Äase umÃrat. OvÅ¡em půdnà typ nenà ani zdaleka to jediné, co bychom mÄ›li mÃt na pamÄ›ti.
Â
Dále je tu otázka toho, zda máme napÅ™Ãklad domácà zvÃÅ™ata Äi malé dÄ›ti. Mnohé rostliny jsou totiž jedovaté, a malé dÄ›ti majà tendenci Äasto vÄ›ci zkoumat i pusou. To platà zejména u výrazných plodů, napÅ™Ãklad Äervených Äi fialových bobulÃ. Je proto nutné si pÅ™edem ověřit, že sázÃme na náš pozemek pouze skuteÄnÄ› bezpeÄné druhy.
Â
Â
Uvážit také musÃme jejich původ. Je totiž jasné, že tropické Äi stÅ™edomoÅ™ské rostliny u nás zkrátka neporostou. I když se nám podařà napÅ™Ãklad dÃky sklenÃku udržet potÅ™ebnou teplotu, stále je zde jeÅ¡tÄ› vlhkost. Ta je pro růst rostliny také důležitá. MusÃme tedy vybÃrat takové, které se hodà do naÅ¡ich podmÃnek.
Â
V neposlednà řadÄ› je pak nutné se zaměřit na to, zda nepatřà onen druh mezi invazivnÃ. Ty je totiž zakázáno pÄ›stovat, a z dobrého důvodu. Pokud si jej zasadÃme na zahradu, velmi rychle se rozÅ¡Ãřà i do okolà a volné pÅ™Ãrody, kde může napáchat velké Å¡kody. Je tedy zákonem dáno, že je zakázáno tyto druhy volnÄ› venku pÄ›stovat.
Â
Pokud tato pravidla dodržÃme, je pravdÄ›podobné, že budeme mÃt skuteÄnÄ› krásnou zahradu, která bude ozdobou celého okolÃ. A to je nÄ›co, co bychom mÄ›li mÃt vždy na pamÄ›ti.